Jdi na obsah Jdi na menu
 


Shadow of The Colossus

Hra, před kterou smeká každý.

Shadow of The Colossus nejenže naplnil, ale mnohonásobně překročil veškerá očekávání. Má fenomenální účinek na hráče. Ač se příznivci PS2, Xboxu, GameCube či PC dokáží hodiny přít o jednotlivé tituly svých zamilovaných platforem, u Shadow of The Colossus rivalita mizí v záplavě obdivu. To se jen tak nevidí. I odborníci smekají. Z třinácti špičkových japonských vývojářů se šest sklonilo před Shadow of The Colossus jako před nejúchvatnějším výtvorem loňského roku, z ostatních her nebyla žádná ani zlomkem tak obdivovaná. I když hra nedostala absolutní hodnocení, uchvátila každého recenzenta. Obdiv patří jak Uedovu géniu, se kterým stvořil hru, jakou skutečně svět dosud neviděl, tak technologickému zpracování a v neposlední řadě úderu na emoce, který nebude zapírat ani nejtemnější cynik. Co vše na hře vzbuzuje obdiv?

Shadow of The Colossus Současné hry se nejvíce potýkají s absolutním nedostatkem originality. To, co uvidíte v Shadow of The Colossus jste však nikdy nikde neviděli. Nebo mi jmenujte hru, ve které se pohybujete po naprosto mrtvém světě a hledáte 16 obřích monster, která nelze porazit klasickou šavlovačkou, ale tím, že se pohybujete po jejich tělech dokud nenajdete zranitelná místa. Desítky kilometrů čtverečních krajiny, kde se střídá poušť, zelené pláně a lesy, skalní úžlabiny a tunely, prokletý svět, v němž se tyčí zříceniny pradávných opuštěných chrámů, tu a tam polorozpadlé zdivo, stavby v architektuře, jakou jste ještě neviděli. Tu proběhne malá ještěrka, nad hlavou proletí pták, ale jinak mimo keřů a nevelkých lesů vládne nad světem smrt. Smrt a Kolosové. Skryti po celém tomto úchvatném světě čekají na to, až se k nim přiblížíte.Shadow of The Colossus

Neexistuje nic, co by se dalo této hře vytknout.

 Jestliže je krajina v Shadow of The Colossus nádherná, kolosové se vymykají veškerému racionálnímu popisu. Cokoliv, co se ve hře dosud kdy pohybovalo, vypadá jako kresbičky předškolního dítěte proti kyklopským monstrům, která se před vámi objeví v pustinách. Pokud jste měli pochybnosti, že lze vytvořit úžasného tvora syntézou kamene a živé tkáně, pak se těšte na prvního kolosa. Někteří z nich mají těla pokrytá úchvatnými rytinami, množství detailů naprosto vyráží dech, ovšem největším šokem je srst, které se při plazení po jejich tělech budete držet. Bez nadsázky je vidět takřka každý jednotlivý chlup.

Ačkoliv cílem setkání s každým kolosem je dostat se na jeho tělo a po něm šplhat s magickým mečem tak dlouho, až Shadow of The Colossus se někde rozsvítí mystický znak, značící slabinu netvora, neexistuje univerzální rada. Leckdy pomůže kůň, jindy luk, ale třeba také sama příroda. Každý Kolos je jinak koncipován, má jinou slabinu, musíte užít jinou taktiku, když se na něho chcete dostat. Čekají na vás titáni s humanoidními tvary, monstra připomínající zvířata, kolosové létající, vodní, ale i píseční, velcí i relativně malí. Někteří s obušky v rukách, jiní vybavení možností vrhat po vás různé formy ničivé energie . Budete bojovat na volných prostorách, ale i v mysticky působících stavbách, přičemž nikdy neopomeňte využít možností, které vám nabízí okolí. Celý Shadow of The Colossus je jedna obrovská hra se světlem. Až budete vycházet z lesa, dívejte se na to, jak světlo prochází detailně modelovanými listy, něco tak krásného jste ještě neviděli. Doporučuji, než začnete hrát, jen tak Shadow of The Colossus se projíždějte po světě, rotujte kamerou, prohlížejte si ho, i když tam strávíte hodiny, stále budete objevovat další divy. Jestli je vedle Kolosů něco, nad čím zůstává rozum stát, je to kůň Agro. Postavě hlavního hrdiny je vytýkáno, že má příliš dětský pohyb podobný Icovi, kůň nejenže vypadá jako kdyby ho rovnou z filmu přesunuli do hry, ale hlavně se jako kůň chová. Agro je živý a jeho hlava pokrytá nádhernou hřívou vlající při pohybu, má svůj mozek. Proto se Agro vzpíná na zadní u propastí, sám se intuitivně vyhne překážkám, ale hlavně jeho pohyb, to je zázrak. Opět doporučuji věnovat hodinu jen samotné jízdě a sledování jeho reakcí. Ono, mezi námi, bez zvládnutí Agra některé kolosy jednoduše nedostanete.

 

Shadow of The Colossus  Hrajete zoufalého mladíka, který přiváží tělo bezduché krásky, aby jí v tajemném chrámu vrátil život. Ačkoliv vypadá zápletka jednoduše: zabij 16 kolosů a její duše se vrátí, nic není, jak se zdá.  Až se váš meč bude posledním bodnutím vnořovat do prvního kolosa, pochopíte, že tu něco není v pořádku. Hudba, která doprovodí v překrásné animaci jeho pád rozhodně není fanfárou vítězství. Začnete váhat. Získali jste nebo ztratili? Ale dali jste se na cestu, ze které není návratu. Jedno je jisté. Z počáteční nenávisti vůči vašim oponentům se emoce přesunou do smutku, až ta nádherní stvoření spatříte padat k zemi a chrám začnou zaplňovat bílé holubice.

Je toho hodně, čím si vás Shadow of The Colossus získá. Nedá se to dost dobře vylíčit. Musí se to prožít, prožít s otevřeným srdcem, do kterého se hra skutečně nesmazatelně zapíše, za to dám ruku do ohně. Asi vás to překvapí, ale tuhle hru jsem hrál skutečně neobvyklým způsobem. Po porážce každého kolosa jsem se nehnal dál, ale znovu hru nahrál. Měl jsem tak uložený Shadow of The Colossus pokrok ve hře a mohl jsem se nyní ke Kolosovi vrátit bez nervů. A právě ve chvíli, kdy už víte jak na věc, si teprve řádně vychutnáte nádheru kolosa i jeho okolí. Bavilo mě jen tak si vylézt na záda těchto monster a prohlížet si jejich pohyb, sledovat, jak se fenomenálně deformuje jejich srstí pokryté tělo, bavilo mě vozit se na nich a jen tak se rozhlížet.

Například u druhého obra jste na břehu jezera. Až budete na jeho býčí hlavě, dívejte se na kyklopský viadukt, který se táhne nad vašimi hlavami, obdivujte skalní stěny okolo, srst pod vašima nohama a samotný pohyb monstra. Když poletíte obrovskou rychlostí na zádech pátého kolosa vzduchem, prožívejte si možnost vzdušného výletu, při kterém se pod vámi bude rozkládat jezero smrti, zkrátka nehrajte jen proto, abyste vyhráli, vychutnávejte si každý moment. Skutečně je o co stát. Ať již fenomenální detaily, pohyby, částicové efekty, pokud jste technokraty, nebo umělecké pojetí scenérií, z nichž vyzařuje smutek a tichá krása. Shadow of The Colossus je jednoznačně hrou desetiletí, i když se mnozí budou bavit lépe u jiných. Je spousta krásných žen, ale Mona Lisa je jen jediná.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Poradte pls

(Lukáš Bidšovský, 23. 2. 2011 13:19)

Hele "začátečník" jestli si pamatuješ na 7. obra hned po tom dědkovi s tou bradkou napiš jaký obr je po ňom a řekni jak se k němu mám dostat ukazuje to přes zed ale nevím jestli to de nějak obejít nebo přelést kdo ví pištee rychlee prosííím

Re: Poradte pls

(mimo, 10. 3. 2011 1:02)

zkus to obejit pomuze ti mec

mimo

(mido, 13. 2. 2011 0:06)

tato hra je opravdu super co se tyce na ps2

začátečník

(honza, 27. 5. 2010 14:59)

tuto hru jsem si koupil když jsem začínal hrát na playstation 2.hru jsem hrál ve dne vnoci i přesto že jsem netušil jak mám kolosy najít ale i přes to jsem hrál tak dlouho dokud jsem nenašel prvího obra.1. obra jsem zábíjel snad hodinu s nervy ale nakonec jsem přišel na to jak ho mám položit.hru hraji stále dokolaa znovu a znovu pořát mě baví protože už s ní mám skušenosti atím pádem si můžu s kolosy pohrávat. tahle hra je prostě nejlepší.

cawko

(dusan, 20. 10. 2008 14:39)

som z SK a mam tak tiez str.www.shadowofthecolossus.estranky.sk
aj podla mna je to super hra!!